Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Active-sport

Chci inzerovat

Atmosféra světového poháru v Novém Městě udržela na kořenech i vyhozené rameno české mistryně

Sport

20.05.2017

Nebyl to slavný den z pohledu českého bikingu. V sobotu jste na světovém poháru v Novém Městě na Moravě nalezli zkratku CZE ve výsledkových listinách mužů do 23 let a elitních žen nejlíp až na konci čtvrté desítky. Jak si „užili“ závod Jitka Škarnitzlová (41.) a Karla Štěpánová (60.)? Vyhrála Annika Langvadová z Dánska před 45letou Sabinou Spitzovou z Německa a Lindou Indergandovou ze Švýcarska.

Jak hodnotíte výsledek?

Jitka: Čtyřicet holek přede mnou, hodně práce přede mnou…

Karla: Nešlo to. Všechno. Rameno i nohy. Po každé zatáčce doprava jsem to rameno cítila. Nečekala jsem, že to půjde, ale taky by mě nenapadlo, že budu až šedesátá. Když jsem viděla holky, s kterými normálně jezdím, někde mezi dvacátým a třicátým místem, strašně mě to mrzelo, že nemůžu doma ukázat to, co jsem natrénovala.

A pocity?

Jitka: Až na start docela dobrý, tam jsem se nedostala víc dopředu a ve sjezdech zůstávala za pomalejšími holkami. V kopcích jsem cítila, že jedu, krize nepřišla. Strašně moc děkuju divákům, že i nás pomalejší závodnice vzadu, když tady není Katka (Nash), přišli povzbudit.

Karla: V natažených rukou na každém kořenu mi v rameni píchlo. Jednou jsem ještě špatně zatočila na pravou stranu a trefila tím ramenem strom.

Měla jsi injekce nebo léky proti bolesti?

Karla: Ne, doktor mi to zakázal, protože bych ho mohla úplně urvat a rekonvalescence by se ještě natáhla. Měla jsem to už podruhé vyhozené (po nedávném českém poháru v Peci, pozn. red.), kloub nedrží v jamce. Mám to hodně zatejpované, aby drželo na svém místě. Ale v táhlých sjezdech to dostalo opravdu zabrat.

Nebylo lepší to raději v tomto stavu zabalit?

Karla: Tady to jde těžko. Za každým stromem někdo čeká a fandí. Bojovala jsem sama se sebou, i když to nešlo. Pořád mě někdo předjížděl. Jakmile jsem šla do stoje, věděla jsem, že to nejde. Kolo od kola horší. Poslední dvě kola už jsem ani neměla kolo pod kontrolou, tancovalo pode mnou. Bylo to o hubu.

Trať se ti tady líbí, tentokrát byla tvrdá a rychlá, pořadatelé hlásili zmírnění obtížných pasáží.

Jitka: Technické pasáže jsou pořád stejné. Protože je sucho a přijelo hodně závodníků, kořeny jsou vymleté. Jednou jsem i sbíhala sjezd, protože Ruska přede mnou sjela náhle z vedlejší stopy a to mě rozhodilo. Naštěstí jsem to ustála, ale nechtěla jen na jednu nohu. Já bych brala raději dva delší kopce než pět kratších. Pro všechny je to poctivý a stejný.

Jezdíš dlouhodobě solidní stabilní úroveň, ale přece jen – co schází k tomu, vyšvihnout se ještě trochu výš?

Jitka: Musí správně sepnout motor a hlava dohromady.

Co bude dál?

Jitka: Příští týden svěťák v Albstadtu, pokračuje český pohár a pak se chystám na etapák Alpen tour do Rakouska. A po Šele jsem se dohodla se na startu na mistrovství světa v maratonu v Singenu, může to být dobrá zkušenost. Pojedu ještě světové poháry v Lenzerheide a Val di Sole, Andorru a Kanadu ale vynechám. Je lepší se připravit líp na vybrané závody, než objíždět úplně všechno. Kolo pro život je pro mě trénink, takovou mám domluvu s týmem, vycházíme si vstříc.

Karla: Musím ještě přes léto vydržet. Ale není zbytí na podzim musím na operaci. Čekám na specialistu, profesora Pokorného, na září. Natrénováno mám, dalších pár dní mi pomůže, v Albstadtu svěťák pojedu. Koukám dopředu, chci z letošní sezony přijet nějaký výsledek, mám toho před sebou ještě hodně. 

 

Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: