Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Active-sport

Chci inzerovat

Z havajského blátivého pekla Xterra vydoloval Čech bronz

Sport

25.10.2016

František Bulava z Chýně vybojoval při svém druhém startu na mistrovství světa v terénním triatlonu Xterra na havajském ostrově Maui bronzovou medaili. A napsal nám report z pekelného závodu.

Startoval jsem v poslední vlně 10 minut po profících a tak si mohl prohlédnout co dvou až tří metrové vlny se závodníky prováděly. Jeden chlapík před námi chodil nerozhodně po kolena ve vodě sem a tam a ne se do vln vrhnout, i když jsme ho silně povzbuzovali a diváci také. Nakonec to vzdal a z vody odešel.

Ja byl odhodlaný se s tím poprat a tak jsem po výstřelu šel do moře za skupinkou "rozrážečů". Bylo to ale náročné - zvláště prvních 150 metrů dostat se na volné moře, pak už to šlo. Taktika plavání v závěsu se moc praktikovat nedala. Vlny si s námi dělaly, co chtěly.

V jednu chvíli jsem byl za někým a během dvou vteřin jsem byl o deset metrů jinde. Bylo to plavání nahoru a dolů. Na vrcholcích vln jsem se snažil podívat a držet směr na nejbližší bójku. Ne vždy jsem ji ale viděl. I tak jsem příliš nekličkoval.

 

 

 

Při prvním výlezu mě to pořádně semlelo jako v pračce a srolovalo i půlku čepice na zátylku, ale to se stalo skoro každému. Nejhorší bylo se dostat opět do vody. Moře nás nechtělo pustit zadarmo a tak jsme všichni bojovali a vrhali se proti vlnám. Bylo to jako bojovat s větrnými mlýny! Po 150m od břehu to už šlo podstatně lépe a tak jsem zabíral, co to šlo.

K bójce to bylo vždy proti proudu, do kopce a proti větru a vlnám:-) Zpátky k břehu zase naopak. Před výlezem jsem si hlídal vlny za zády a v pohodě vyběhl do depa, které bylo asi 400 m od vody. Po plavání jsem byl na 14. místě ve své věkové kategorii.

Již po pár metrech, když jsem svlékl půlku plavecké kombinézy Aquasphere Ironman, mě začali zdravit nějací Češi. Depo jsem udělal rychle a do treter vklouzl až na kole a opět jsem slyšel české povzbuzování (díky, Honzo Kolando!).

První půlka kola byla utrpení. Bahno s trávou se nabalovalo na pláště, že nešli protočit rámem, tak se museli pravidelně čistit spolu s přehazkou a přesmykačem, protože jsem nechtěl připustit technické problémy. ViIděl jsem spoustu urvaných přehazovaček. Bohužel se to přihodilo na 5 km i Markovi Ščerbovi. Víc jsem s kolem, tak jako ostatní běžel, než jel což v karbonových tratrách s indexem tuhosti podrážky 11 moc dobře nejde.

Když už jsem nasedl na kolo, tak to byla rychlost hlemýždě po flámu 5-7 km/h. Tretry nešly kvůli bahnu zacvaknout do pedálu, tak jsem je nakopával a občas se to povedlo. Někdy jsem se sám sebe ptal co tady vlastně dělám, ale bojovnost mě opět uvedla do reálu v těchto bahenních lázních.

 

 

 

Od poloviny tratě to bylo převážně z kopce ale adrenalín mi stříkal i z uší! Bylo to jako na klouzačce a jedna vetší chyba by mohla znamenat poničení kola a konec závodu. Jel jsem většinou na zadní brzdu. Od poloviny kola jsem jel s mírně otočeným sedlem doleva - ani nevím jak se mi to stalo a neřešil jsem to. Kolem 20. km to už jelo o poznání lépe a já šlapal a dýchal jako o život! Pouze jsem předjížděl.

 

Posledních 5 km bylo plných zatáček a technických pasáží. Zvládal jsem je na své poměry výborně a skupinku co jsem měl za zády jsem odpáral a před sebou neměl nikoho, takže jsem si jel své tempo a vysloveně si to užíval. Pomalejší závodnící na zavolání "RIGHT" nebo "LEFT" mě s respektem pouštěli před sebe.

Asi 3 km před cílem jsem to v jedné zatáčce už únavou poslal do roští, ale rychle jsem nasedl a šlapal dál. Hodně jsem se občestvoval gely, jak v lahvi tak extra a ionťákem Penco. Čas kola jsem měl čtvrtý nejrychlejší v kategorii.

Depo jsem zvládl opět excelentně. Vzal sebou nějaký gel navíc, spolkl hořčíkovou tabletu a svižně to rozeběhl. Do kopců jsem trpěl jako zvíře, ale nepolevoval v tempu a na rovinkách a v sebězích jsem to pořádně rozbalil a neznal bolest. Opět jsem jen předbíhal.

 

 

 

Boty New Balance Leadevile mě držely v bahnitých úsecích jako přibité a to byla v zatáčkách velká výhoda! Poslední 1,5 km jsem to z kopce valil jako tank a pár lidí ještě předběhl. Přetrpěl jsem běh po pláži a závěrečný doběh po trávě do cíle jsem si náležitě užil - v cílovém koridoru jsem rozpažil obě ruce jako Airbus A-380 svá křídla a plácal si s diváky. Druhý čas běhu v kategorii byl slušný.

V cíli jsem měl obrovskou radost, že jsem to bez větších problémů zvládl a dal se do řeči legendou Xterry Nico Lebrunem, který dělal komentátora a udělal se mnou krátký rozhovor. Náhodou tam přišel i ředitel světové Xterry Dave Nicholas s pivem a nabídl mi doušek a to jsem samozřejmě nemohl odmítnout - chutnalo náramně, ale v Chýňské krčmě máme lepší. Prý to všechno šlo živým přenosem do celého světa!

Výsledkem bylo 3. místo v kategorii 50-54 let a já měl obrovskou radost, že po 4. místě z roku 2013 se mi to povedlo! Je to pro mě jednoznačně nejlepší výsledek mé sportovní kariéry! Skvělé 5. místo mezi elitou zajela Helena ErbenováVojta Buri a Jirka Kesl se blýskli 6. místy, Marek Ryška a Jan Děbnár byli 15., Zdeněk Orner obsadil 11. místo, Marek Ščerba 34. a Václav Petrásek 66. místo v kategorii. Všem, kdo dojeli do cíle, patří obrovský respekt. Vyhlášení jsem si samozřejmě náležitě užil.

Mistry světa se stali z Mauricio Mendez z Mexika a Flora Duffyová z Bermud. Kompletní výsledky najdete na:http://www.jtltiming.com/results/x-maui16.html 

Teď si dáme týden zaslouženého odpočinku a budeme se těšit domů.

 

 

Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: