Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Active-sport

Chci inzerovat

Bahno, křeče i zásah „shůry“. Malevil prubne, co vydržíte

Sport

20.06.2016

Sedím v bahně u auta a píšu domů vysílenou rukou stručnou zprávu: „Žiju!“ Au, zase mě chytla křeč do stehna, musím vstát. Bahno nevnímám, je všude a je mi to úplně jedno. Hltám nealko pivo a rvu do sebe hroznový cukr. Trénoval jsem víc než loni, ale dojet do cíle Malevilu 65 km pro mě letos bylo soukromým olympijským zlatem. Místy tryzna. I tak ale na tenhle skvělý díl Author Maraton Tour nedám nikdy dopustit.

„Chčije a chčije.“ Slavná hláška z filmu Na samotě u lesa provázela dny před startem legendárního maratonu. V Lužických horách ve čtvrtek napršelo 50 litrů na metr čtvereční. Nebo snad ještě víc? Přesná čísla nechám rosničkám. Že to bude v sobotu peklíčko, bylo každopádně jasné předem…

Nervózní před závody nebývám, jdu se přece jen pořádně projet a fyzicky zmáčknout, ale lehké šimrání v břiše mě varovalo.

Večer před startem jsem urval závit šroubu u sedlovky (sice držela, ale stejně jsem klidný nebyl), mé první díky tak letí k servisu Author přímo u startu na náměstí v Jablonném v Podještědí. „Tady máš nový a mazej to pořádně projet! Prachy mi nedávej,“ říká mechanik. „Díky, seš borec!“

10:30 start. Přejeme si s okolními hodně štěstí a šlapeme. Jsou nás čtyři stovky rychlejších i pomalejších bojovníků. Má taktika je jasná: rychle jak to svedu, ale zase opatrně.

V týdnu mi to v kopcích jezdilo, teď to není od začátku ono. To prostě poznáte hned. „Co se děje?“ ptám se zamračeně. Prvních 30 kilometrů je technicky relativně v klidu. V bahně se v kopcích párkrát seskakuje, ale prý vybíhali i kluci na špici. Náročný dost a dost, odpočinete si minimálně, ale dá se. Že peklo teprve přijde, samozřejmě po loňsku vím…

Nejprve si užíváme nové části tratě, krásný singl, výjezdy i sjezdy, prostě parádní Malevil. A to příjemné počasí. Zatím…

Dlouhý lesní výjezd na 30. kilometru mě nabíjí optimismem. Jsem konečně rozjetý, jde to. Hecuju se. Cesta se rovná, přehazuji a zabírám, když v tom… to snad ne, obě lýtka hlásí náznak křečí. Naposledy jsem je měl loni na Malevilu, ale až před cílem. Kde asi udělal soudruh z NDR chybu? Sílu mám, ale nemůžu zrychlit. Nadávám, nejprve v duchu, později nahlas.

Do kopců to jakžtakž jde, po rovinách mám následujících zhruba 20 km skvělého společníka. Přední stehno, lýtko, druhé stehno, pak seskakuji a zírám na stahující se svaly na obou stehnech naráz. Auvajs, to je hnus. V křečích však vidím i další. „Super“ je, když vás „čapne“ třeba v technickém sjezdu…

Terén houstne. Přeskakuji kořeny, musím občas jít, uvolňovat nohy, nesmí mě to přeprat nadobro. Sůl na občerstveních do sebe hrnu ve velkém, ale účinky krátkodobé. Postupně skoro žádné. „Ty vole, prostě musíš do cíle,“ hecuju se nahlas. Loni jsem jel za 5:24, letošní cíl pod pět hodin se rozplývá. „Panebože, ať se stane něco, abych do toho cíle vůbec dojel,“ prosím nahlas k nebi v dalším návalu křečové lahůdky.

Věřte nebo ne, stalo se! Za deset minut mě míjí kluk, soucitně se na mě podívá a říká: „Na, dej si tu hořčíkovou bombu. Vozím ji, kdyby bylo nejhůř.“ Sám už pro sebe další neměl a naštěstí ji nepotřeboval. Úžasný, když si v životě umíme v nouzi pomoci…

Leju do sebe ten lektvar a za deset minut jsem v pohodě. Zázrak! Od 50. kilometru až do cíle o křečích nevím. Chlape, nikdy ti to nezapomenu. Nebýt tebe, jsem tam někde v kopcích snad ještě dnes… Tisíckrát díky.

Bohužel místy pro změnu nestačí má technika. Jak se blížím k Hvozdu, blížím se i k šeredné bouřce. Do německého městečka Oybin dojíždím v totálním cedníku, hlasitém hřmění a za prudkého ochlazení. Když Malevil, tak se vším všudy. Mnozí závodníci se schovávají pod stromy, já šlapu a drkotám zuby.

Jedu jako jeden z posledních z celého startovního pole. Kamaráda Máru jsem nechal za sebou. Rval to jako o život, cílil na super čas 4:15, ale když potřetí urval řetěz, dojel na ranč Malevil po silnici jako na koloběžce. Velké zklamání…

Kolik podobných příběhů tenhle tvrďácký závod asi napsal? Na 65 km trati nedojela zhruba čtvrtina statečných.

Poslední občerstvení. Leje jako kráva. Nechávám si u stánku Authoru promazat řetěz. Sůl, jablko a zase sůl = bezvadné menu. A samozřejmě hromada soli nad zlato do ionťáku. „Na pěší výlet není třeba spěchat,“ říká se smíchem kluk, který mi dal záchranné magnesium.

V provazech deště míříme na Hvozd. Jedu ze všech sil a celkem to jde, přes šutry tlačíme cca dva kilometry všichni. Kecáme s borcem o našich urvaných vazech v kolenech. On si je ani nenechal spravit. Míjím holku na pěkném horáku, loni prý tuhle trasu dala na trekovém (!) kole. To mi hlava nebere…

Smekám před všemi dámami, které tuhle otročinu ujely. Ty, které tady byly o dvě hodiny dříve, jsou pro mě cyklistické bohyně…

Hvoz je očistec. A sjezd dolů po těch deštích snad ještě větší. Sem tam musím přenášet, nechci si zlámat ruce. Jsem docela fyzicky fit, ale největší bahnitá lázeň nás prověří až před cílem. Zlý sen.

Rozježděný sajrajt po kotníky i hlubší v celé šíři trati. Snažím se to prorvat, většinou to jde, do kopce to samozřejmě nedávám. Vedle bojující Němka se chvílemi směje, ze zoufalství i v jeden moment pláče. „Fakt to nikdy neskončí?“ prohodí. Jedu s ní, mám pocit, že bych ji měl snad trochu gentlemansky hlídat. Poslední kopce dolů mezi šutry skáčeme společně.

BMW je partnerem cest redaktorů na závody Author Maraton Tour.

BMW je partnerem cest redaktorů na závody Author Maraton Tour.

Konečně golfové hřiště, konečně sjezd na Malevil. Zaplavuje mě stejná euforie jako přesně před rokem. Jsem tady a jsem celej! Na Němku čeká v cíli manžel, skáče mu zamilovaně do náruče. Je strašně šťastná a úplně vyčerpaná. „She is my wife!“ upozorňuje mě hrdě vousatý borec. „Je to hrdinka,“ zdvihnu palec k nebi.

Pořadatel mi dává do ruky nealko pivo od sponzora. To okamžité cvaknutí plechovky a chuť… i vcelku obyčejné chvíle mohou mít nádech něčeho zcela výjimečného.

Malevilu a všem závodníkům na zdraví!

Více informací najdete ZDE.

Trať Malevilu na videu Václava Hálka:

2gEZEUOPctM

Nahoru

Komentáře

Aktuálně
Mazda přichází s druhým faceliftem šestkového sedanu a kombi. Nový je například tvar zpětných zrcátek…

Když se řekne Lada, většina lidí si představí hranatý sedan se zadním náhonem vycházející z Fiatu 124…

Další, už 28. ročník časopisu Motocykl startujeme ve velkém stylu – dvojčíslem! Najdete v něm extra…


Newsletter
Newsletter - registrujte se pro odběr novinek. Váš e-mail: